Kontrolní seznam pro opylování rajčat

Při opylování se čmelák zakousne do květu a způsobí, že květ začne vibrovat. Říká se tomu opylování pomocí vibrací. Otisk čmelákovy čelisti na květině (stopy kousnutí) během jedné až čtyř hodin zhnědnou. Díky tomu je možné zkontrolovat, jak si čmeláci počínali. Při jediné návštěvě přenese čmelák dostatečné množství pylu potřebné pro opylení. Po úspěšném opylení květu dochází k nasazení plodu. 

Květ musí být opylen před tím, než se zavře. Podle podmínek zůstává květ otevřen jeden až tři dny. Chcete-li opylení zkontrolovat, sesbírejte z různých míst asi 20 zavřených květů. Všechny zavřené květy musí mít stopu kousnutí. Zavřené květy poskytují přesný obrázek o celé situaci. Květy, které jsou otevřeny déle než jeden den, mívají jednu až pět stop kousnutí.

Činnost čmeláků kontrolujte minimálně každé dva dny. Klesne-li počet stop kousnutí v každém květu na jednu či dvě, zaveďte další čmeláčí úl.

Pyl se nejlépe uvolňuje při relativní vlhkosti (RH) mezi 50 % a 80 %. Relativní vlhkost vyšší než 80 %–85 % způsobí, že se pyl nebude uvolňovat a čmeláci přestanou být aktivní. Do 50 % RH se snižuje schopnost pylu klíčit, což může vést k problémům s nasazováním plodů. Čmeláci budou pyl shromažďovat dál a zanechávat stopy kousnutí, ale žádné plody nevyrostou.

Čmeláci jsou aktivní při teplotách 8 až 32 stupňů Celsia. Optimálního výkonu dosahují při 8 až 28 stupních Celsia. Při teplotách 28 až 32 stupňů Celsia pak jejich aktivita postupně klesá. Při vyšších teplotách čmeláci přestávají létat. Od této chvíle se čmeláci zaměstnávají tím, aby úl zase zchladili na teplotu pod 32 stupňů Celsia. 

Základem dobrého opylení jsou zdravé plodiny a dostatek zdravých květů. Zdraví rostliny a tím i výskyt dostatečného množství zdravých květů mohou narušit různé faktory. K možným rizikům patří nedostatek vláhy, nevyvážená výživa, působení virů, choroby rostlin, napadení škůdci, nedostatečný nebo extrémní růst, extrémní klimatické podmínky a vliv chemických prostředků na rostliny či květy.

Čmeláci udržují v úle konstantní teplotu. Je-li teplota, které jsou vystaveni, delší dobu příliš vysoká, může dojít k poškození úlu a celé kolonie. Proto byste čmeláčí úl měli umístit na nejchladnější místo nebo alespoň do stínu, a to zejména během nejteplejší části dne. Během tmavých zimních měsíců dbejte na to, aby na úly alespoň trochu svítilo slunce. Stín mu může poskytnout plodina, přepravka nebo jiný způsob zaclonění. V období extrémních teplot je nutné učinit dodatečná opatření, například zajistit aktivní chlazení.

  • Umístěte úl tak, aby byl snadno viditelný pro čmeláky i pro lidi
  • Úl postavte vodorovně
  • Chraňte úl před kondenzací a dešťovou vodou

V kombinaci se čmeláky nelze používat všechny chemické látky. Přečtěte si seznam vedlejších účinků v tištěné podobě či na internetu nebo se poraďte s odborníkem.

Vedle sebe byste neměli umísťovat více než tři úly. Zajistěte, aby výstupy z úlů vedly různým směrem, ale ne přímo k plodině.